Poezie!




(c) 2014 Krev
Original.

Zpátky.

Mužská láska!

Mám rád věci tvé,
z věcí tvých se často zvrací,
mám rád bolest naší,
tím vše tvé se ke mě vrací.


Lítost!

Mám rád vůni tvé kůže,
mám rád když zebe mě růže,
mám rád okrasu tvých okras - tedy sebe.
Když nemiluji - čím dál víc zebe!


Horší!

Okrasou mé okrasy,
okrasou jseš ty,
občas dávám vál okrasy,
návdavkem i nýty!


KREV!

Vůně line se z touhy,
kde hledat mám život svůj,
vývoj je vždy sen pouhý,
já a ty jsme vždy jen tvůj.


Pravda!

Krása vrací se ze tmy,
já mám jen sebe,
krása už je zas letní,
tam potkám tebe!


Náš POP!

Z konce světa děláme my,
srandičky a případy,
z konce světa dělamě my,
srandičky a výpady.


Slib ženy!

Drahý můj, tak dlouho se ti stydím psát,
drahý můj, tak dlouho musela jsem vlát,
drahý můj, z nevěry začala jsem srát,
drahý můj, už zase jsem jen tvá!


Vlit!

Všichni chtěli fejkovat,
já do toho zas vlít!
Všichni chtěli fejkovat,
já jsem se zas slík'!